NGC 2768
| NGC 2768 | |
|---|---|
 | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | Seyfertova galaxie, zdroj infračerveného záření, čočková galaxie a eliptická galaxie |
| Třída | E6/S0 1/2[1] |
| Objevitel | William Herschel |
| Datum objevu | 19. března 1790 |
| Rektascenze | 9h 11m 37,5s[2] |
| Deklinace | +60°2′14″[2] |
| Souhvězdí | Velká medvědice (lat. UMa) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 9,87[3], 11,3[3], 10,84[3], 7,932[4], 7,226[4], 6,997[4], 13,703[5], 11,786[5], 10,904[5], 10,434[5] a 10,025[5] |
| Úhlová velikost | 6,4′×3,0′[6] |
| Vzdálenost | 22,18 Mpc |
| Plošná jasnost | 13,2[6] |
| Poziční úhel | 95°[6] |
| Rudý posuv | 1 353±5 km/s[2] |
| Kupa galaxií | LGG 167[7] |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Absolutní magnituda (V) | -21,72[2] |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 2768 |
| IRAS | IRAS F09077+6014 |
| Uppsala General Catalogue | UGC 4821 |
| Principal Galaxies Catalogue | PGC 25915 |
| Jiná označení | NGC 3768, UGC 4821, PGC 25915,[2] GC 1765[8] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NGC 2768 je čočková galaxie v souhvězdí Velké medvědice. Objevil ji William Herschel 19. března 1790.[8] Od Země je vzdálená přibližně 72,4 milionů světelných let[9] a je hlavním členem malé skupiny galaxií, která dostala označení LGG 167.[7]
Galaxie se dá na obloze najít v západní části souhvězdí poblíž středu spojnice hvězd Muscida (ο UMa) a Ypsilon Ursae Majoris (υ UMa).[10] Její hvězdná velikost je 9,9[6] a je viditelná i malými hvězdářskými dalekohledy. Středně velký dalekohled ji ukáže jako výrazně protáhlou skvrnu, která směrem k okrajům postupně slábne.[10]
NGC 2768 patří mezi Seyfertovy galaxie[2] a zatřiďuje se jako eliptická galaxie typu E6 nebo jako čočková galaxie typu S0 1/2.[1] Ze středové části jejího disku kolmo vystupují pásy prachu a ionizovaného plynu, které se pohybují jiným směrem než hvězdy patřící do této vnitřní části galaxie. Podrobný průzkum galaxie odhalil, že obsahuje 978 kulových hvězdokup a 315 planetárních mlhovin.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c ZANATTA, Emilio J. B.; CORTESI, Arianna; CHIES-SANTOS, Ana L., et al. Chromodynamical analysis of lenticular galaxies using globular clusters and planetary nebulae. S. 5124–5135. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Říjen 2018 [cit. 2020-02-21]. Roč. 479, čís. 4, s. 5124–5135. Dostupné online. arXiv 1806.11242. DOI 10.1093/mnras/sty1737. Bibcode 2018MNRAS.479.5124Z. (anglicky)
- ↑ a b c d e f NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 2768 [online]. [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Armando Gil de Paz, Luciana Bianchi, Patrick Morrissey, Samuel Boissier, David Schiminovich, Barry F. Madore, David Thilker, Timothy Heckman, Alessandro Boselli, Robert Rich, Alex Szalay, Mark Seibert, Todd A. Small, Bruno Milliard, Tim Conrow, Soo-Chang Rey, Sukyoung Yi, Young-Wook Lee: The GALEX Ultraviolet Atlas of Nearby Galaxies. In: The Astrophysical Journal Supplement Series. prosinec 2007. DOI 10.1086/516636.
- ↑ a b c Thomas H. Jarrett, John M. Carpenter, John E. Gizis, Carol Lonsdale: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
- ↑ a b c d e Jennifer K. Adelman-McCarthy: The SDSS Photometric Catalog, Release 7. 2009.
- ↑ a b c d FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 2768 [online]. SEDS.org [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b GARCIA, A. General study of group membership. II - Determination of nearby groups. S. 47–90. Astronomy and Astrophysics Supplement [online]. Červenec 1993 [cit. 2020-02-21]. Roč. 100, s. 47–90. Dostupné online. Bibcode 1993A&AS..100...47G. (anglicky)
- ↑ a b SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 2768 (= PGC 25915) [online]. [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TULLY, R. Brent; COURTOIS, Hélène M.; SORCE, Jenny G. Cosmicflows-3. S. 21. Astronomical Journal [online]. Srpen 2016 [cit. 2020-02-21]. Roč. 152, čís. 2, s. 21. Dostupné online. DOI 10.3847/0004-6256/152/2/50. Bibcode 2016AJ....152...50T. (anglicky)
- ↑ a b KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Velká medvědice [online]. [cit. 2020-02-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 2768 na Wikimedia Commons - NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 2768 [online]. [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 2768 [online]. [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Velká medvědice [online]. [cit. 2020-02-21]. Dostupné online.
- FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 2768 [online]. SEDS.org [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 2768 (= PGC 25915) [online]. [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
